Šibalský dopis Georgese Sanda Alfredu de Musset
Nad rafinovanou a milou sprosťárnou
Georges Sand byla na svoji dobu odvážná ženská. Božena Němcová a Karolína Světlá taky nebyly žádné puťky domácí, ale na Sanda neměly. (Jméno Sand nepřechyluji a skloňuji jako mužské, protože ona sama si zvolila mužský pseudonym. Jako chlap se také oblékala a kouřila dýmku.) Dokázala se rozvést a sama postarat o dvě děti ‒ v té době prakticky nevídaný kousek. K tomu byla velice plodnou autorkou, napsala několik desítek románů, povídek, psala i pro divadlo, do novin, kritiky. Zapojila se i do politiky. Čechy jistě zaujme fakt, že napsala mimo jiné i román Jean Zizka, který pojednává o českém lapkovi, který se stal drsným a obávaným vojevůdcem.
Mužský pseudonym byl v tehdejší Francii pro spisovatelky-ženy nezbytností, byť psaly v ženském rodě. Georges Sand ovšem psal kritiky v mužském rodě. Snad jim tak dodával větší váhy. S pánským oblečením to bylo tak, že ženy měly zapovězený přístup do mnoha veřejných zařízení, některých knihoven, a proto se oblékaly jako muži. Georges Sand to dělala ještě i z jiného důvodu. Jako matka samoživitelka neměla peněz nazbyt, a tak si kupovala mnohonásobně levnější pánské modely. Nicméně byla velice krásnou ženou a nechtěla, aby její půvaby zůstávaly skryty, tak to s pánskými obleky nepřeháněla a oděvy střídala. Zajímavé je to, že u nás v 19. století ženy-spisovatelky takové komedie hrát nemusely. A pak, že za Bacha to stálo za pendrekem po hlavě.
Georgese Sanda s Fryderikem Chopinem namaloval Eugène Delacroix (obr. internet)
Během manželství až do rozvodu stihla G.S. vystřídat tři milence, potom ještě několik dalších. Většinou byli o dost mladší. A žádní nýmandi – Chopin, Liszt, Prosper Mérimée, herečka Marie Dorvalová, a také Alfred de Musset. Ten nás v tomto článku zajímá nejvíc. Milostná korespondence Sanda s Mussetem je považována za jednu z nejkrásnějších v celé francouzské literatuře. Sand si nepsala jenom s milenci, dopisovala si také třeba s Balzakem či Flaubertem. Její knižně vydaná sebraná korespondence čítá šestadvacet svazků!
Georgese Sanda namaloval Musset (obr. internet)
Jeden z tisíců dopisů, který je zajímavý jak obsahem, tak i formou, předkládáme našim čtenářům. Trochu bulvární úvod jsem zvolil proto, že „Šibalský“ dopis je dobré číst v kontextu Sandova života. Tak se ponořte se do vyznání citů plného něhy, s cudným náznakem ženiny touhy po milencově náruči.
Šibalský dopis Georgese Sanda Alfredu de Musset
Se zarděním chci Vám říci, že jsem
pochopila hned ten večer, jak je Vaše duše
plná bláznivé chuti tančit a zejména mr-
hati polibky, jež v mysli chovám, jimž se od-
dati toužím a chtěla bych, by toto všechno bylo
důkazem, že je mi přáno těšiti se lásce
s Vámi. Ráda bych Vám též ukázala svůj za-
pálený, nezištný zájem a vědouc, že jste svě-
dek žádostivý, pak i nádavkem spatříte mne
odhalit Vám svoji duši bez úskoků,
zcela obnaženou. Prosím tedy, navštivte mne.
Spočineme v upřímném, přátelském rozhovoru.
A já dokážu Vám, že jsem žena
bezelstná, schopná věnovat Vám náklonnost tu
nejhlubší, jakož i nejtěsnější
přátelství, zkrátka bude to ta nejlepší kvitance
o jaké může se Vám jen zdát, jelikož nespoutaný pták
je symbol Vaší volné duše. Vězte, že balvan osamění
zaměstnávající moji mysl je tolik tvrdý, tolik těžký a
bezvýchodný. Aby můj čas bez Vás nebyl
tak dlouhý, přispěchejte a dejte mi
svou láskou zapomenout na trápení – odkliďte
jej tam, kam patří.
O tomto dopise jsem se dočetl v časopise Plav, kde byl otištěn v originálním znění, tedy ve francouzštině. Ihned jsem kontaktoval našeho korespondenta v Paříži Tomáše Havla, zda by se neujal překladu pro MagazínK. Domnívám se, že na naše stránky patří, protože v na první pohled obyčejném liebesbriefu je důmyslně zašifrováno poselství, přesně v intencích nonkonformní intelektuálky.
Tom Havel již v mateřské školce onemocněl koprolálií, která ho trápí dodnes. S nadšením přijal zakázku, ve které by mohl svoji úchylku ventilovat veřejně, bez hrozby ostudy a žalob, nota bene na objednávku kulturní revue. V Café Voltaire se trošku zapotil (stálo ho to osm deci absinthu a dva velké Pastisy), ale myslím, že výsledek stojí za to.
Málem bych zapomněl – přečtěte si dopis ještě jednou, ale ob řádek (nezletilcům se nedoporučuje).
Georges Sand, Ona a on. Román, který o sobě a Mussetovi sama napsala. (obr. internet)